Simona ProcházkováPartnerské a svatební konstelace
Dávám Ti svou ruku,
své srdce a všechno,
co ke mně patří …
Když říkáme to magické slůvko ano, odpovídáme tím oddávajícímu na mnoho otázek, které si v rozrušení slavného dne vlastně ani neuvědomujeme. Souhlasíme s tím, že ode dneška budeme spojeni s tím druhým, který stojí vedle nás. Náš souhlas patří i tomu, že známe zdravotní stav svého partnera, že ho přijímáme do svého života takového, jaký je. Tím je myšlen nejen zdravotní stav fyzický, ale i psychický.
Stále více partnerských dvojic podstupuje před uzavřením manželství genetické testy, chtějí minimalizovat rizika, která do manželství přinášejí. Je potřeba si uvědomit, že do manželství přicházejí dva lidé, kteří si s sebou nesou všechno, co prožili v minulosti. Přinášejí si všechny svoje zážitky, zkušenosti a to nejen z dospělého života, ale i z dětství. Historie jejich vztahu nezačíná svatebním dnem, dokonce ani dnem seznámení. V jejich vztahu bude obsaženo všechno, s čím se setkali ve své minulosti.
Ať chceme nebo nechceme, ve svatební den nestojíme před oddávajícím jen my dva. Spolu s námi tam jsou, i když třeba jen ve vzpomínkách, všichni naši bývalí partneři, první lásky, naděje, zklamání, radosti i bolesti. Rčení, že žena nesmí mít minulost a muž musí mít budoucnost, zanecháme raději v minulých stoletích. Právě ono přineslo do vztahů tolik bolesti a nepochopení. Každý z nás do vztahu přichází se svou minulostí a v den svatby prohlašujeme přede všemi, že začíná společná budoucnost. Nejde o to, navzájem si vyčítat a používat věci z minulosti. Je potřeba přijmout, že prostě k tomu druhému patří. A že všechno to, co jsme prožili my, patří k nám.
Někdy schováváme svou minulost nejen před svým partnerem, ale i sami před sebou. Některé věci pořád ještě bolí, trošku se za ně stydíme, máme pocit, že jsme je nezvládli, raději bychom je zamkli na sedm západů, aby se už nikdy neobjevily. Jenže právě tyhle schované a zapomenuté zážitky z naší minulosti se dost často objeví ve chvíli, kdy je nám to nejméně milé. Ruku na srdce – když se někdy zlobíme na svého partnera, patří všechny ty výčitky opravdu jenom jemu? Nehubujeme vlastně některého z našich předchozích partnerů? Nebouříme se proti tomu, čím nám ublížil někdo kdysi dávno a nás to pořád trápí?
Naše minulost nejsou jen naše předchozí partnerské vztahy, jsou to i věci z dětství. Každý z nás má rodiče, prarodiče, sourozence. Přesně tak, i oni s námi stojí ve svatební síni. S nimi jsme prožili velkou část života a oni nás ovlivnili. Tím, jak žili, jací jsou, i tím, co si do svého života a do svých vztahů přinesli zase oni. Už vidím, jak si říkáte, že nikdy neuděláte stejné chyby jako maminka nebo babička. Vědomě a záměrně určitě ne, ale mnohdy kopírujeme chování našich rodičů, aniž bychom věděli proč vlastně.
Když se rozhodujeme začít nový život, měli bychom se pokusit vyřešit to, co patří k naší minulosti. Nic nemůžeme vrátit, opravit nebo změnit. Můžeme se ale pokusit podívat se na to, co se odehrálo v našem životě, přijmout to a pokusit se přijmout i to, co zažil náš partner. Metoda, která nám to vše umožní jsou rodinné konstelace, které pracují právě s tím, že každý nás přichází okamžikem svého zrození do rodinného systému, který nás ovlivňuje od dětství a přináší část z něj i do nového rodinného systému, který bude vytvářet se svým partnerem.
Rodinné konstelace nám umožní podívat se tak trochu zvenčí na náš rodinný systém a na naše místo v něm, umožní nám pochopit jednání členů naší rodiny. Můžeme se zamyslet nad tím, které modely chování bychom rádi převzali od svých blízkých a které problémy, starosti a životní omyly bychom raději zanechali u nich a neopakovali je. Můžeme pochopit i rozdíly mezi rodinami, ze kterých přicházíme my a náš partner. Můžeme se rozloučit se svou minulostí a přijmout ji takovou jaká byla, abychom mohli začít nový život s čistým štítem.
Pokud v sobě najdete odvahu podívat se ještě před vstupem do manželství na to, co všechno do něj nesete Vy a co Váš partner, můžete si zkusit nechat postavit vlastní předsvatební konstelaci na téma, které Vás zajímá. Mohou to být bývalí partneři, rodiče, sourozenci, se kterými potřebujete ještě něco dořešit a nebo se můžete podívat na to, jak dalece jste připraveni na změny, které Vás po svatbě čekají. Společné bydlení, rozdělení rolí v domácnosti a nebo výchova dětí.
Vlevo najdete termíny seminářů, ve kterých si můžete postavit svou vlastní předsvatební konstelaci, a to na pražském Vyšehradě. Zkuste si i Vy zahrát na kněžnu Libuši, když si vybírala toho pravého, aby vládl po jejím boku.